Snažím se být ke všem doporučením znějících z reklam odolný a protože jsem muž, tak podstatná část vysílacího času reklam mě neoslovuje.
Nyní a ani nevím proč jsem se podíval na obal jedné zubní pasty a zjistil jsem, že jak jsem typoval není české provenience ba ani z některé sousední země. To, že se dováží zboží přes půl zeměkoule, má v některých případech odůvodnění, třeba odlišnému klimatu. Aby se dovážela zubní pasta z Brazílie, pokládám za zhovadilost. Všichni producenti se snaží přiblížit výrobu místu spotřeby, nebo užití. Automobilky z Koree, Japonska budují závody v Evropě, Škoda staví továrny v Rusku atd... To v tomto neplatí.
Nejsem proti mezinárodnímu obchodu, ale právě tento příklad se zubní pastou ve mně vzbudil češství a jednoznačné rozhodnutí i nadále kupovat již meziválečnou značku z Ústí nad Labem. Už třeba proto, abych já jako spotřebitel podpořil domácího výrobce a taky aby nemuseli z Brazílie počítat s lodním prostorem pro přepravu přibližně 20. tub zubní pasty ročně, což je asi moje potřeba.
Vím, tvrdí se že kdo obchoduje, neválčí. Nemyslím, že by hrozil konflikt mezi naší zemí a Brazílií, myslím si však, že je lepší obchodovat na takovou vzdálenost s myšlenkami a know-how (omlouvám se za toto označení) na výrobu, než s hmotnými výrobky. Pravda je, že zubní pasta není důvodem ke změně obchodních komodit, ale mohla být první v nastolení logiky v obchodování.
Pomíjím někdy až nacionalistické fangličkování za domácí výrobky. Ostatně echt českých produktů už je pomálu.
Pěkný den
P.S. Napsáno proto, abych někoho mžná naštval, že píšu o ničem, ale především proto, abych upozornil na zbytečnost některých věcí braných jako samozřejmonst.